The Phantom's trail

18. května 2008 v 17:00 | Pandora & Delila |  Muzikál
Nedávno jsem si znova pročítala program z Fantoma z NYC a našla jsem tam docela zajímavé články od producentů. Napadlo mě, že to přeložím a dám sem. Tady je předmluva od producenta Camerona Mackintoshe:

"Mé první seznámení s tématem fantoma proběhlo jedno studené únorové ráno roku 1984, kdy jsem si napouštěl horkou vanu. Andrew Lloyd Webber mi volal kvůli novinkám.

Do hovoru skočil s nápadem vytvořit z Fantoma Opery muzikál. I ve svém stavu jsem si uvědomil, že Andrew přišel s dalším dobrým nápadem. Nicméně v té době po mně chtěl jen abych to produkoval a ne napsal.

Zhlédli jsme oba filmy, původní němý film s Lonem Chaneym i pozdější verzi s Claudem Rainsem. Přestože byly velmi dobré, ani jeden z nich nás nepřinutil zakřičet "Heuréka", takže jsme se rozhodli sehnat výtisk původní Lerouxovy knihy a zjistili, že se nám víc líbí původní děj.

Na začátku léta 1984 se v londýnském East Endu začala hrát velmi zajímavá divadelní verze Kena Hilla. Šli jsme se na ni podívat a konečně se rozhodli, že uděláme vlastní verzi založenou na knize.

Na projektu jsme pracovali během celého podzimu a já zařídil cestu, jejímž účelem bylo probrat to s australským režisérem Jimem Sharmanem. Společně jsme na tom pracovali 3 dny v Kjótu a to byl rozhodující moment pro Andrea, který krátce poté oznámil, že napíše originální partituru.

Andrew pořádá u sebe doma v Sydmontonu každé léto hudební festival. A v červenci 1985 jsme představili náš první náčrt fantomova prvního jednání. V obsazení byli zahrnuti Sarah Brightman, Colm Wilkinson, Michael Ball a a většina původního obsazení Bídníků.

Maria Björnson, naše výtvarnice, zařídila zinscenování v kostele, kam se vejde 100 lidí, přímo před Andrejem. Dokonce zařídila padání lustru (v divadelní verzi padá lustr na konci prvního jednání během Il Mutto a "Did i not instruct....?").

Povzbuzení skvělým přijetím, jsme se rozhodli , že s projektem co nejdřív pohneme.

O několik týdnů později jsme byli v Austrálii na premiéře Cats. Hned po první noci jsem Andrewa poslal na ostrov za Velkým bariérovým útesem, aby začal psát fantomovo druhé jednání. O pět dní později a o 10 liber těžší splnil většinu svého úkolu. Muzikál málem doplatil na hmotnost fantomova rukopisu, když Andrewův vrtulník, při cestě zpátky na pevninu, spadl při vzletu. Naštěstí to nebylo nic vážného, ale dalo to Andrewovi možnost nahlédnout do toho, jak to asi vypadalo při padání lustru.

Během dalších několika měsíců se forma muzikálu dost změnila. To, co byl vlastně muzikál podle knižní předlohy, se více přiblížilo opeře. Sarah Brightman, která hrála roli Christine, na Andrewa svým výjimečným hlasovým rozsahem působila jako zdroj inspirace.

Začalo být zjevné, že náš projekt vyžaduje dalšího spolupracovníka, který by byl skvělý textař a posunul o úroveň výš práci Richarda Stilgoea a Andrewa. Andrew a já jsme se sešli s Alanem Jay Lernerem, starým přítelem, spisovatelem a textařem, abychom se zeptali, jestli se nechce stát členem našeho týmu. On přijal. Ale po několika schůzkách, kde padly nejdůležitější rozhodnutí, jsme si všimli, že na tom Alan není tak dobře.

Jeho stav se horšil a v den, kdy musel začít s prací na textu, nám volal, že se musí omluvit kvůli léčbě své nemoci. Bohužel se nikdy neuzdravil.

Naším pracovním problémem tedy bylo najít náhradu za nenahraditelný talent. Naše rozhovory nás dovedly k Charlesu Hartovi, talentovanému mladému textaři, kterého jsme si všimli na Viviant Ellis Musical Writers Competition. Přestože soutěž nevyhrál, všichni porotci nám ho doporučili. Poslal jsem mu melodii, aniž bych mu říkal, kdo je skladatelem, a výsledek Andrewa přesvědčil, že jestli nemůže pracovat s jedním s nejlepších textařů, rád by pracoval s jendím z nejmladších a nejvíc slibujících.

Andrew se o představení poprvé zmínil Halovi Princovi v červnu 1985, když na něj narazil na předávání cen Tony v New Yorku. Když mu řekl, na čem pracuje, Hal odpověděl, že také přemýšlel o zpracování tohoto příběhu jak jsme postupovali, Hal se k nám přidal jako režisér.

Představení se začalo zkoušet v Londýně 18.srpna 1985. Hal a choreograf Gillian Lynne shromáždili úžasné obsazení v čele s Michalem Crawfordem, Sarah Brightman a Stevem Bartonem a po několika týdnech mrzačení při zkouškách měl Fantom premiéru v Her Majesty's Theatre 9. října a směřoval k tomu být jedním z největších londýnských muzikálových úspěchů.

Naše trio původních hvězd z Londýna zažilo podobný úspěch na Broadwayi o 18 měsíců později. Tam se teď stal Fantom nejdéle hraným muzikálem všech dob (dokonce předběhl Cats, mojí a Andrewovu první spolupráci).

Hra měla neuvěřitelný úspěch po celém světě a v létě 2006 měl premiéru "Phantom: The Las Vegas Spectacular", velkolepá předělávka původního muzikálu. Jeho kouzlo je stejné jako vždy a já mám pocit, že Andrewova "Music of the night" se bude hrát navždy."

Cameron Mackintosh, 2006

 


Komentáře

1 Phaint Phaint | 19. května 2008 v 19:38 | Reagovat

Bezva, díky! Napřed jsem myslela, že Fantom laškuje, když to tak ukryl až dolů an stránku!! Ale prima čtení ...

2 Sněženka Sněženka | E-mail | 23. května 2008 v 18:42 | Reagovat

Fantom opery je jednoznačně nejnádhernější, nejtragičtější příběh jaký jsem kdy poznala. Nic na mě tak silně nezapůsobilo jako Erikův osud a bezmeznost jeho lásky... Dne 15.5. 2008 jsem shlédla představení v Londýnském Her Majesty´s Theatre. Došlo mi jak moc v tomto muzikálu záleží na hlasech a vášni herců! Předtavení bylo krásné po stránce kostýmů, provedení a samozřejmě srdcelomných texů. To vše ale ztrácelo svou moc právě vinou chladnosti a laxnosti herců kteří představení brali pravděpodobně jako denní rutinu. Díky Bohu za film a za Gerarda Butlera ;-) !!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama