Muzikál

Hlavně prodat. Den, kdy mě Fantom zklamal

7. dubna 2016 v 9:21 | Pandora
Nikdy jsem nečekala, že v souvislosti s Fantomem Opery budu muset napsat hate článek. Bohužel k tomu došlo - a mrzí mě, ale ne zcela překvapuje, že se bude týkat české produkce.

K představení jako takovému žádné výraznější výhrady rozhodně nemám - viz náš předchozí článek. Naopak, před týdnem jsme zcela spontánně ulovily lístky na skvělá místa a v sobotu nás v roli našeho milovaného Fantoma svým charismatem opět dostal námi neméně milovaný Marian Vojtko. Představení jsem si užila ještě víc než minule.

Chtěl-li si někdo letos na jaře chtěli koupit vstupenky, dost možná se ale vyděsil. Na oficiálním webu českého Fantoma Opery a na oficiální facebookové stránce se již koncem prosince 2015 objevila následující informace:




Snad každý včetně nás to nejprve pochopil tak, že "posledních 50 představení" opravdu znamená "posledních 50 představení". Tečka. Končí u nás Fantom? To nedává smysl, představení jsou vyprodaná, muzikál si vede skvěle. Že by získal Janeček licenci jen na 2 roky? I to zní divně.

Samozřejmě se nabízelo uklidňující vysvětlení, že se jedná o reklamní tah a myslí se tím posledních 50 představení před létem (předprodej byl do června). To k Fantomovi ale nesedí, namítaly jsme. K něčemu takovému by se nesnížili. Jeden z nejslavnějších a nejúspěšnějších muzikálů všech dob nemá snad ani v České republice zapotřebí používat laciné reklamní triky hodné teleshoppingu. Nebo snad má?

Nebyly jsme jediné, kdo měl dotazy. Na ty převážně nikdo nereagoval. Internetové zdroje také mlčely. Fanouškům muzikálu zbývalo jen doufat, že uloví vstupenky, a čekat, co bude dál.






Když už nějaký pokus o komunikaci ze strany správce stránky proběhl, šlo o odpověď, která podle stupně čtenářovy podezíravosti mohla být buď vyhýbavá, nebo jasně potvrzující to, že muzikál končí. Dotazy, jestli končí, každopádně nikdo ani náznakem nevyvrátil.



Nedávno, 25. března, jsme vyfotily billboard, v jehož levém horním rohu se na červeném pozadí vyjímá nápis "posledních 50 představení". To vypadá ještě oficiálněji.


Ještě ten den jsme ale zjistily, že na webu pod starý nápis s posledními 50 představeními (dodávám, že někdo došel k názoru, že čím víc vykřičníků, tím víc Adidas) nenápadně přibyla informace, že si nicméně můžete zakoupit vstupenky až do prosince.


Není nutné dodávat, že na adresu pana Janečka a všech, kteří tuto taktiku schválili do té míry, že se dostala až na billboardy (to už není jedna věta na internetu, ale jistá investice, což něco značí), jsme použily několik ne zrovna hezkých slov.

Jsem zastáncem dodržování jisté úrovně a profesionality veřejné prezentace a komunikace. Fantoma Opery považuji v podstatě za značku na úrovni, která si musí dávat záležet na způsobu, jakým se prezentuje. PR české verze zde bohužel selhalo a ohrozilo dobrou pověst muzikálu. Zavádějící informace, které lze vysvětlit různými způsoby, a veřejná ignorace opodstatnělých dotazů zákazníků jsou rozhodně něčím, čemu by se odpovědné osoby měly vyhnout.

Závěr? Navzdory tomuto zklamání jsme na pražského Fantoma Opery nezanevřely a naše sobotní návštěva rozhodně nebyla poslední. To ale jen díky obsazení, výpravě a dalším lidem, kteří se na představení podíleli. Těm, kteří se snažili manipulovat zákazníky, diváky a fanoušky způsobem víc než hraničícím s klamavou reklamou, vzkazuji, že takhle ne.




Ramin Karimloo

20. listopadu 2008 v 18:31 | Pandora
Jelikož se Del zase chystá na představení Fantoma do Londýna, na stránkách muzikálu jsme objevily jednoho z herců, co Erika teď hraje. Stručně řečeno, zaujal nás a rozhodly jsme se o něm napsat článek!
___________________________________________________________________________________

Narodil se 19. září 1978. Ramin je Kanaďan, původem Iránec. Stal se muzikálovým hercem, vystupoval především ve West Endu v Londýně. V současné době hraje Fantoma v londýnské produkci Fantoma Opery.

Zajímavostí je, že je snad jediným hercem, který si zahrál všechny tři Christininy lásky - Raoula, Fantoma (v muzikálu) a Christinina otce (ve filmu - i když se objevil jenom jako milimetrová mrtvá postavička a zažloutlá fotka v kapli ;) a je nejmladší ze všech Fantomů, co kdy vystupovali v Londýně.

Ramin odstartoval svou kariéru v Kanadě, kdy začal vystupovat v rockových kapelách a nejrůznějších divadelních vystoupeních. Když se přestěhoval do Anglie, jeho první role byla v pantomimě Aladdin, kde si zahrál hlavní postavu. V roce 2001 se přidal k Pirates of Penzance, kde nejdřív zaskakoval a nakonec dostal roli Krále pirátů.

V roce 2002 se Ramin připojil k Sunset Boulevard. Ve West Endu začal rolí v Bídnících. Poté, v roce 2003, se chopil role vikomga Raoula de Chagny v muzikálu Fantom Opery. Záběry z jeho posledního představení využil Joel Schumacher a objevily se v bonusech na DVD filmu Fantoma Opery

V té době se Ramin také objevoval v Bídnících (jako Marius) a v Jesus Christ Superstar (jako Simon Zealotes), stejně tak se dostal do několika divadelních seminářů.
V prosinci dalšího roku se objevil na koncertu Bídníků ve Windsor Castle, který se konal jako pocta francouzskému prezidentu Chiracovi.
V červnu 2005 hrál v Miss Saigon v roli Christophera Scotta.

Letos v červnu byl požádán, aby se účastnil The Sydmonton Festivalu a jako první herec si zahál Fantoma v připravovaném pokračování Fantoma "Phantom ... Once Upon Another Time"

V tomto roce Ramin také nahrál píseň do CD Act One - Songs From The Musicals Of by Alexander S. Bermage, což je album dvaceti zbrusu nových nahrávek 26 hvězd West Endu, vydaném v říjnu 2008.


Titulní píseň The Phantom of the Opera

1. července 2008 v 20:14 | Delila
Zaujalo mě, že existují dvě verze titulní písně.

Tu starší zpívala Sarah Brightman a Steve Harley, který byl vybrán pro roli Fantoma ještě před Michaelem Crawfordem.


Během zkoušek, těsně před premiérou, byl však text, stejně jako hlavní představitel, změněn, protože Webber nebyl ani s jedním dostatečně spokojen. Stejně tak slavné logo, s maskou přes celý obličej, je vlastně chyba, protože divadelní Fantom nikdy takovou masku neměl. Logo se ale tvůrcům líbilo a už ho nechtěli měnit, přestože není správné.

Tady je text obou verzí. Ve filmu je použita novější verze s tím, že je vynechána část "In all your fantasies...".

Steve Harley & Sarah Brightman (autor Richard Stilgoe):
Christine:
Beneath the opera house
He's with me on the stage,
He's everywhere.
And when my song begins,
I always find
The phantom of the opera is there
Inside my mind.
Phantom:
Sing once again with me
Our strange duet.
My power over you
Grows stronger yet.
You'll give your love to me
For love is blind.
The phantom of the opera is now
Your mastermind.
Christine:
Those who have seen your face
Draw back in fear;
I am the mask you wear,
Phantom
It's me they hear.
Christine / Phantom:
Your/My spirit and my/your voice
In one combined
The phantom of the opera is there
Inside my/your mind
Choir :
The phantom of the opera
Is there
The phantom of the opera
Phantom :
Sing once again with me
Our strange duet.
My power over you
Grows stronger yet.
Christine / Phantom:
I'll/You'll give my/your love to you/me
For love is blind.
The phantom of the opera is now
My/Your mastermind.
Phantom (spoken) :
Sing, my angel of music ...
Christine :
He's there,
The phantom of the opera.
Phantom (spoken) :
Sing ...
Once again with me, our strange duet.
My power over you grows stronger and stronger.
Sing ...
My angel of music/
Sing!
Sing our strange duet -
Sing!
Phantom (spoken):
The phantom of the opera
Is now your mastermind;
I am here, inside your mind!
I am everywhere!
You're in my power.
Sing!
Sing, my angel of music!
Sing! Sing!
Michael Crawford & Sarah Brightman
(autor Charles Hart):
Christine:
In sleep he sang to me,
in dreams he came . . .
that voice which calls to me
and speaks my name . . .
And do I dream again?
For now I find
the Phantom of the Opera
is there - inside my mind . . .
Phantom:
Sing once again with me
our strange duet . . .
My power over you
grows stronger yet . . .
And though you turn from me,
to glance behind,
the Phantom of the Opera
is there -
inside your mind . . .

Christine:
Those who have seen your face
draw back in fear . . .
I am the mask you wear . . .

Phantom:
It's me they hear . . .

Both:
Your/my spirit
and your/my voice,
in one combined:
the Phantom of the Opera
is there
inside your/my mind . . .

Choir:

He's there, the Phantom of the Opera . . .
Beware the Phantom of the Opera . . .

Phantom:

In all your fantasies,
you always knew
that man and mystery . . .

Christine:
. . . were both in you . . .
Both:

And in this labyrinth,
where night is blind,
the Phantom of the Opera
is there/here
inside your/my mind . . .
Sing, my Angel of Music!

Christine:
He's there,
the Phantom of the Opera . . .

The Phantom's trail

18. května 2008 v 17:00 | Pandora & Delila
Nedávno jsem si znova pročítala program z Fantoma z NYC a našla jsem tam docela zajímavé články od producentů. Napadlo mě, že to přeložím a dám sem. Tady je předmluva od producenta Camerona Mackintoshe:

"Mé první seznámení s tématem fantoma proběhlo jedno studené únorové ráno roku 1984, kdy jsem si napouštěl horkou vanu. Andrew Lloyd Webber mi volal kvůli novinkám.

Do hovoru skočil s nápadem vytvořit z Fantoma Opery muzikál. I ve svém stavu jsem si uvědomil, že Andrew přišel s dalším dobrým nápadem. Nicméně v té době po mně chtěl jen abych to produkoval a ne napsal.

Zhlédli jsme oba filmy, původní němý film s Lonem Chaneym i pozdější verzi s Claudem Rainsem. Přestože byly velmi dobré, ani jeden z nich nás nepřinutil zakřičet "Heuréka", takže jsme se rozhodli sehnat výtisk původní Lerouxovy knihy a zjistili, že se nám víc líbí původní děj.

Na začátku léta 1984 se v londýnském East Endu začala hrát velmi zajímavá divadelní verze Kena Hilla. Šli jsme se na ni podívat a konečně se rozhodli, že uděláme vlastní verzi založenou na knize.

Na projektu jsme pracovali během celého podzimu a já zařídil cestu, jejímž účelem bylo probrat to s australským režisérem Jimem Sharmanem. Společně jsme na tom pracovali 3 dny v Kjótu a to byl rozhodující moment pro Andrea, který krátce poté oznámil, že napíše originální partituru.

Andrew pořádá u sebe doma v Sydmontonu každé léto hudební festival. A v červenci 1985 jsme představili náš první náčrt fantomova prvního jednání. V obsazení byli zahrnuti Sarah Brightman, Colm Wilkinson, Michael Ball a a většina původního obsazení Bídníků.

Maria Björnson, naše výtvarnice, zařídila zinscenování v kostele, kam se vejde 100 lidí, přímo před Andrejem. Dokonce zařídila padání lustru (v divadelní verzi padá lustr na konci prvního jednání během Il Mutto a "Did i not instruct....?").

Povzbuzení skvělým přijetím, jsme se rozhodli , že s projektem co nejdřív pohneme.

O několik týdnů později jsme byli v Austrálii na premiéře Cats. Hned po první noci jsem Andrewa poslal na ostrov za Velkým bariérovým útesem, aby začal psát fantomovo druhé jednání. O pět dní později a o 10 liber těžší splnil většinu svého úkolu. Muzikál málem doplatil na hmotnost fantomova rukopisu, když Andrewův vrtulník, při cestě zpátky na pevninu, spadl při vzletu. Naštěstí to nebylo nic vážného, ale dalo to Andrewovi možnost nahlédnout do toho, jak to asi vypadalo při padání lustru.

Během dalších několika měsíců se forma muzikálu dost změnila. To, co byl vlastně muzikál podle knižní předlohy, se více přiblížilo opeře. Sarah Brightman, která hrála roli Christine, na Andrewa svým výjimečným hlasovým rozsahem působila jako zdroj inspirace.

Začalo být zjevné, že náš projekt vyžaduje dalšího spolupracovníka, který by byl skvělý textař a posunul o úroveň výš práci Richarda Stilgoea a Andrewa. Andrew a já jsme se sešli s Alanem Jay Lernerem, starým přítelem, spisovatelem a textařem, abychom se zeptali, jestli se nechce stát členem našeho týmu. On přijal. Ale po několika schůzkách, kde padly nejdůležitější rozhodnutí, jsme si všimli, že na tom Alan není tak dobře.

Jeho stav se horšil a v den, kdy musel začít s prací na textu, nám volal, že se musí omluvit kvůli léčbě své nemoci. Bohužel se nikdy neuzdravil.

Naším pracovním problémem tedy bylo najít náhradu za nenahraditelný talent. Naše rozhovory nás dovedly k Charlesu Hartovi, talentovanému mladému textaři, kterého jsme si všimli na Viviant Ellis Musical Writers Competition. Přestože soutěž nevyhrál, všichni porotci nám ho doporučili. Poslal jsem mu melodii, aniž bych mu říkal, kdo je skladatelem, a výsledek Andrewa přesvědčil, že jestli nemůže pracovat s jedním s nejlepších textařů, rád by pracoval s jendím z nejmladších a nejvíc slibujících.

Andrew se o představení poprvé zmínil Halovi Princovi v červnu 1985, když na něj narazil na předávání cen Tony v New Yorku. Když mu řekl, na čem pracuje, Hal odpověděl, že také přemýšlel o zpracování tohoto příběhu jak jsme postupovali, Hal se k nám přidal jako režisér.

Představení se začalo zkoušet v Londýně 18.srpna 1985. Hal a choreograf Gillian Lynne shromáždili úžasné obsazení v čele s Michalem Crawfordem, Sarah Brightman a Stevem Bartonem a po několika týdnech mrzačení při zkouškách měl Fantom premiéru v Her Majesty's Theatre 9. října a směřoval k tomu být jedním z největších londýnských muzikálových úspěchů.

Naše trio původních hvězd z Londýna zažilo podobný úspěch na Broadwayi o 18 měsíců později. Tam se teď stal Fantom nejdéle hraným muzikálem všech dob (dokonce předběhl Cats, mojí a Andrewovu první spolupráci).

Hra měla neuvěřitelný úspěch po celém světě a v létě 2006 měl premiéru "Phantom: The Las Vegas Spectacular", velkolepá předělávka původního muzikálu. Jeho kouzlo je stejné jako vždy a já mám pocit, že Andrewova "Music of the night" se bude hrát navždy."

Cameron Mackintosh, 2006

 
 

Reklama