Opery světa

Budapeštská Opera

28. října 2010 v 18:53 | Del

Stavba této nádherné budovy, umístěné v samém centru města a perfektně dopňující okolní Andrássyho třídu, začala v roce 1875 a skončila roku 1884 a to pod vedením architekta Miklóse Ybla při příležitosti oslav tisíciletí v 19. století.

Konstrukce byla velmi finančně náročná, vždyť jen hlediště Opery bylo ozdobeno více než 7 kg zlata a jak vevnitř, tak zvenku ji zdobí stovky hodnotných uměleckých děl. Financoval ji císař František Josef, ale vzhledem k problémům v říši jeho snahu Maďaři příliš neocenili. Na oplátku ani císař neocenil práci architekta a při zahajovací ceremonii prohlásil o opeře pouze, že je velmi krásná a moc se mu líbí. To Maďarům z nějakého důvodu příliš nestačilo, protože si stejně jako asi každý národ myslí, že mají tu nejkrásnější Operu světa.

Je postavena v neo-renesančním stylu s barokními prvky, a přestože její kapacita i velikost nejsou nijak ohromné, svým stylem, krásou i kvalitní akustikou se řadí mezi přední světová divadla. Skupinou odborníků bylo totiž v 70.letech změřeno, že budapešťská Opera má3. Nejlepší akustiku ze všech světových divadel- lepší byla jen La Scala v Miláně a Opera Garnier (!).

Hlavní fasádu budovy zdobí přední světoví hudební skladatelé včetně Mozarta, Beethovena a Verdiho, zatímco sedící sochy Franze Liszta a Ference Erkela (prvního ředitele Opery) stojí po stranách hlavního vchodu do budovy, který také střeží dvě impozantní sochy sfing. Napravo najdete vchod pro herce, nalevo je průchod a vchod ke královskému schodišti a ve výklenku v 1. patře sídlí 4 múzy, které sledují okolní dění.
Co se týče interiéru- zdobí ho dvojité schodiště s šedými mramorovými sloupy, stejně jako plno děl všech možných maďarských umělců tehdejší doby. V budově se také nachází plno velmi zajímavých fresek a soch s mytologickými motivy (především napodobují antické Řecko), mezi ty nejkrásnější fresky se rozhodně řadí především ty na stropě hlediště (od Karolye Lotze) hned vedle mohutného lustru. Celé hlediště pojme až 1 300 návštěvníků a každé jeho patro je zdobené v rozdílném stylu,všechny jsou ale klasicky laděné do zlato-červena.

Budova byla rekonstruována mezi lety 1980-1984, čímž získala svojí původní nádheru a byla znovuotevřena při svém 100. výročí existence.

Již brzy po svém založení se z budapešťské Opery stalo jedno z kulturních center celé Evropy a působilo zde mnoho dodnes slavných umělců. Pro nás Čechy je ale jistě nejzajímavější, že jeden čas Operu řídil i sám "náš" Gustav Mahler.
Pro zájemce o prohlídku- Opera organizuje téměř každodenní prohlídky divadla s průvodcem v jednom ze 6 jazyků a sama můžu potvrdit, že to opravdu stojí za to. :)

Vídeňská státní opera

23. srpna 2010 v 22:44 | Pan
Vídeň
Vídeňská státní opera bezpochyby patří k těm nejvýznamnějším na světě. Dá se ale říct, že její stavbu neprovázela ta nejlepší znamení a ani v budoucnu neměla budova zrovna štěstí. Stavby se ujali v roce 1861 dva architekti, August von Siccardsburge a Eduard van der Nüll. Jejich drahá opera se ale dočkala ostré kritiky, která oba pány architekty doslova dostala do hrobu - van der Nüll spáchal sebevraždu a von Siccardburge ho o dva měsíce později následoval, pro změnu díky infarktu. Takže se ani jeden z nich nedočkal velkého zahájení v roce 1869, kdy se hrál Don Giovanni.

Během následujících desetiletí narůstala na významu, odehrálo se v ní mnoho premiér a na jevišti se vystřídalo mnoho známých umělců. Pracovali pro ni i významní skladatelé, například český rodák Gustav Mahler, který provedl i několik důležitých vylepšení a změn. Kromě něj jste tam mohli narazit i na další - například Richard Strauss, Arturo Toscanini, Leonard Bernstein atd. Začali si zvát i zahraniční hosty a své místo si tam našel i slavný Vídeňský filharmonický orchestr.
Vídeň
Budova samotná se nachází přímo v centru Vídně u jedné z nejvýznamnějších ulic, Ringstrasse, nedaleko všech ostatních památek. Připomíná italskou renesanci. Hlavnímu vchodu dominují sochy koní od Ernsta Julia Hähnela a v lodžii najdeme pět bronzových alegorických soch. Fasáda je podle mého názoru krásná obzvlášť v noci, kdy je krásně nasvícená a působí jakoby průsvitně.

Stejně okázalé jsou i interiéry, ať už jde o foyer, schodiště se sedmi mramorovými sochami sedmi svobodných umění a čajový salonek, které si zachovaly původní atmosféru.

Zapomněla jsem totiž zmínit, jaká další smůla Operu pronásledovala - za druhé světové války, v roce 1945, padla za oběť bombovým útokům. Ačkoliv ji Vídeňané ze začátku zrovna "nemuseli", očividně jim přirostla k srdci, protože se ji rozhodli obnovit. Samozřejmě se snažili o co nejvěrnější kopii původní stavby, ale pár změn bylo nevyhnutelných. Původních 2881 míst v sále se zmenšilo na 2200, celkově interiéry zjednodušili a původní obrovský lustr z bezpečnostních důvodů (teď se určitě většina z vás usmívá) vyměnili za menší křišťálový. Jeviště ale i tak zabírá celých 1500 metrů čtverečních.

Dnes se v ní hraje každý den od září do června, v létě mají "prázdniny". Ale i když se strefíte zrovna do nich, stejně si můžete zaplatit prohlídku s průvodcem. Když jsme tam s Del loni v létě byly, dovnitř jsme se sice nepodívaly, ale proč to nenapravit někdy příště.


Vídeň
Vídeň
Vídeň

Opery světa

2. srpna 2010 v 15:50 | Delila

Bonjour, milí phanatici,

doufám, že si užíváte léto, jak jen můžet. Taky doufám, že pořádně cestujete, snad i za nás dvě, které se letos moc daleko nedostaneme. Vždyť která phanatička by bolestně netoužila se aspoň na chvíli podívat do Paříže na Operu Garnier, podívat se na představení v Londýně nebo snad na "reálie" na americkém Coney Islandu! Nicméně pokud to letos nevyšlo, nezoufejte, něco jsme si pro vás totiž připravily.

Nevím totiž, jak to máme vy, já ale z celého srdce miluji divadla. Ty budovy, pach líčidel, zlacené ozdoby, červený koberec na schodištích i neschopnost domluvit se v pokladnách anglicky. (ha.) Proto jsme se rozhodly, že tady vytvoříme novou rubriku "Opery světa", kde vám přiblížíme historii, polohu, snad i nějaké ty legendy nejslavnějších či nějakým způsobem nejzajímavějších divadel (Oper) po celém světě.

Každý měsíc se tedy pokusíme představit jednu budovu a samozřejmě více než oceníme jakékoliv nápady, přání, či snad místa, kde jste sami byli, máte fotky atd. Víte přece, jak se s námi spojit.

Začínat budu s budapešťskou Operou, kterou jsem sama zhruba před týdnem navštívila, poté se asi přesuneme do Vídně.

Budeme rády za jakékoliv komentáře, připomínky atd.

 
 

Reklama